Tino v PrazeZtracen na Karlově mostě

🎈 Tino sní

Ahoooj děti! Tady Tino. Mám pro vás takový příběh, že se vám z toho možná zatočí hlavičky jak na kolotoči na Matějské!

Tak si představte, že si o mě napsala 4.C ze Znojma. Prý že mají předprázdninový výlet do Prahy, a že mě chtějí vzít s sebou! No a co udělal Tomšos? Usmál se a řekl:
„Běž, kluku jeden. Ale dávej na sebe pozor a vem si tu slavnostní, červenou košilku!“
…No a tak jsem šel!

🏰 Praha jako na dlani

V Praze jsem jako doma, tak jsem se ujal role průvodce.
„Tak hele, děti,“ říkám jim, „nejdřív Hrad, pak Václavák a nakonec Karlův most. Ale pozor – na mostě se dějou divné věci…“

U Hradu jsem málem ztratil klobouk v korunovačních klenotech. Ale pak přišli strážní a ptali se, jestli náhodou nejsem ten slavný dřevák z Instagramu. Tak jsem se radši uklonil, lusknul uchem a mazali jsme dál. Václavák byl taky super – jen jsem nepochopil, proč je tam tolik kamenných koní. Já chtěl na opravdovýho!

🌉 A teď to přijde... Karlův most!

Tam se to celý semlelo. Všichni se kochali, okukovali sochy, někteří hledali selfie point a Pepík… mě tam ZAPOMNĚL!
Jo. Prostě šel dál, smál se na nějakou holku z 4.A, a mě nechal sedět u svatýho Jana Nepomuckýho. Ach jooooo.

Nejdřív jsem měl strach. Domů netrefím. Asi ani na metro. Ale pak jsem si všiml, že všude kolem jsou malíři, muzikanti a lidi, co dělají různé triky. Tak jsem si řekl: „TINÍKU, ukaž, co v tobě je!“ Sundal jsem si klobouk a dal ho na zem jako ostatní.

SHOW ZAČÍNÁ!

Zvedl jsem nohu za hlavu – děcka koukaly.
Udělám otočku hlavou dokola – dav se zastavuje.
Pak jsem udělal „pád do kýble“ co stál vedle malíře (to znám z Bratislavy 😁) a nakonec jsem jen lusknul dřevěnou packou a… LIDI TLESKALI!

Fronta u mě byla větší než u Trdelníků! A co víc – v klobouku se to jen sypalo. Jeden pán řekl, že jsem talent roku.

😄 A zase happy end

Naštěstí se pro mě paní učitelka vrátila. „Tino! Málem jsme tě tam nechali“
„Nebojte,“ povídám, „já bych se uživil!“ Koupil jsme celé 4.C zmrzlinu! No jasně – GELADORO, co jinýho!

Pepík dostal poznámku za zapomnětlivost – a taky jeden obrovský obláček smetanové zmrzliny navíc, aby mu to nebylo líto. A já? Já si to užil jako nikdy! Praha je nádherná, ale s vámi, děcka, je to ta nejlepší zábava pod sluncem i deštníkem!

🏰 Pražské moudro

„I když tě někdo zapomene, nezapomeň, kdo jsi ty sám. Každá chvíle může být příležitost zazářit – stačí jen zvednout klobouk, usmát se a ukázat, co máš v srdci… nebo ve dřevě!“